LITERÁRNÍ EVROPOU – 15. ETAPA [1595,8 km za týden] OSTROVY

Publikováno 14.04.2025 21:07 KDVP


Obrázek

Z Glasgowa jsme to měli nejblíže na souostroví Vnitřní Hebridy (skotskou gaelštinou Na h-Eileanan a-staigh) u západního pobřeží.

 

Na ostrově Jura britský spisovatel a novinář George Orwell (1903-1950) napsal svůj alegorický antiutopický román „1984“. Sáhnout pro něj můžete do KTN i KDD.

 

Mull, druhý největší ostrov souostroví, je dějištěm napínavého thrilleru „Poslední na řadě“ od Helen Fields (*1969), který čtenáře zavádí do semknuté komunity obyvatel, v jejichž životech mají své místo dávné mýty a legendy.

https://biblio.oui.technology/biblio/catalog/32794

Bývalá právnička nejprve psala fantasy knihy, ale věhlas získala až díky řadě thrillerů.

 

Na malém opuštěném ostrově Moila se odehrává děj ženského románu s detektivní zápletkou „Dům na ostrově“ od Mary Stewart (1916-2014):

https://biblio.oui.technology/biblio/catalog/8438

 

Vnější Hebridy (ve skotské gaelštině Innse Gall) jsou rozeseté dál od severozápadního pobřeží Skotska.

Na Největším ostrově Lewis (Leòdhas ve skotské gaelštině) se odehrává převážná část trilogie již v minulé etapě zmíněného Petera Maye. Její první díl s názvem „Skála“ získal cenu Barry Award za nejlepší detektivní příběh roku 2013. Následovaly druhý díl „Muž z ostrova Lewis“ a závěrečný díl „Šachové figurky“.

 

Na sever od Skotska se nacházejí Orkneje, souostroví o více než 70 ostrovech (obydlených je asi 20). Mohli jsme tu obdivovat nejstarší a také nejzachovalejší neolitické památky v Evropě a kamenné stavby zapsané v seznamu UNESCO.

 

Ale ještě dál leží Shetlandské souostroví, nejsevernější území Spojeného království. Kdoví, zda by se naši psi kamarádili se shetlandskými poníky, ale my bychom na ostrově Mainland navštívili město Lerwick. Tady se každý duben koná folklórní festival s pravou keltskou divokou hudbou.

 

Na Shetlandech se odehrává série detektivních románů „Shetlandský kvartet“ autorky Ann Cleeves (*1954). U nás je zatím dostupný první díl – „Černý krkavec“:

https://www.kdd.cz/file.php?id=35226

Kniha získala cenu Duncan Lawrie Dagger za nejlepší detektivní román roku 2006.

 

Zhruba 300 km na západ od Shetland a mírně severním směrem k Islandu leží Faerské ostrovy, autonomní území Dánského království.

Tamní hlavní město Tórshavn má nejméně zaznamenaných hodin slunečního svitu ze všech měst na světě. A zdálo by se, že ani po literární stránce pro nás nebude zajímavé. Leč Faerské ostrovy daly vzniknout několika spisovatelům a básníkům.

 

Starobylá „Sága o Faerských ostrovech“ a „Dicuilovy spisy“ kladou severské osídlení ostrovů na počátek 9. století.

Oficiální faerský pravopis poprvé zavedl v roce 1846 luteránský ministr a lingvista Venceslaus Ulricus Hammershaimb, čímž se jazyk po 300 letech existence pouze v ústní podobě vrátil do tisku.

Bohatou staletou ústní tradici lidových pohádek a písní doprovázel faerský řetězový tanec. Lidé se tyto písně a příběhy naučili nazpaměť a učili je mladší generace. Tento druh literatury se shromažďoval v 19. a na počátku 20. století.

 

Básník Símun av Skarði napsal faerskou hymnu.

První román ve faerštině „Bábelstornið“ od Regin í Líð (vlastním jménem Rasmus Rasmussen) vyšel v roce 1909.

Nejproduktivnější faerský spisovatel Jens Pauli Heinesen (1932-2011) vydal 17 románů.

Faerské spisovatelky píší především povídky a knihy pro děti. Guðrið Helmsdalová vydala v roce 1963 první modernistickou básnickou sbírku, která byla zároveň první sbírkou faerských básní napsanou ženou.

Většina faerských spisovatelů píše ve faerštině. Jediným spisovatelem píšícím v tomto jazyce, který získal literární cenu Severské rady, je básník Rói Patursson (*1947). Několik současných autorú/autorek získalo cenu Západoseverské rady za literaturu pro děti a mládež.

 

V KDD je detektivní „Trilogie z Faerských ostrovů“ od Chris Ould:

https://www.kdd.cz/index.php?page=edice&id=1872

 

Pokračovali jsme k severnímu polárnímu kruhu, až na severozápadní výspu Evropy, na ostrov Island.

 

Jeden ze zakladatelů moderní islandské literatury Gudmundur Kamban, původním jménem Guðmundur Jónsson (1888-1945), dramatik a romanopisec, napsal mj. romány „Panna na Skálholtu“ a „Biskup na Skálholtu“, v nichž zpracovává skutečné historické události ze 17. století. [Oba najdeme v KTN i KDD.]

Během okupace Dánska dostal na svoji práci německou dotaci a po kapitulaci okupační armády byl zavražděn v kodaňské restauraci dánskými partyzány, kteří ho považovali za kolaboranta. Jeho tělo bylo vráceno do vlasti, kde bylo s poctami pohřbeno v Reykjavíku.

 

V Reykjavíku se narodila Yrsa Sigurdardóttir (*1963). Vystudovala stavební inženýrství, ale proslavila se jako autorka detektivních knih, v nichž dává čtenářům nahlédnout do života na Islandu i okolních ostrovech.

V našich knihovnách najdete její napínavé romány, např. sérii „Tóra Gudmundsdottir“ v KDD pod odkazem

https://www.kdd.cz/index.php?page=edice&id=406

 

Milovníci detektivek a thrillerů jistě znají i další islandské autory, jako jsou Ragnar Jónasson nebo Arnaldur Indriðason. I po jejich knihách můžete do našich knihoven sáhnout.

 

A na Islandu se odehrává i děj prvního dílu sci-fi trilogie Ludvíka Součka (1926-1978) – „Cesta slepých ptáků“. Doktor Kameník, jeho přítelkyně a islandští spolupracovníci se pokoušejí odhalit tajemství podivných mimozemských artefaktů. Musí se proto ponořit do hlubin islandských jeskyní po stopách hrdinů Verneova románu „Cesta do středu Země“.

Celou trilogii najdete v KTN:

https://biblio.oui.technology/biblio/catalog/20929

 

Když už jsme prozkoumali sever, přesunuli jsme se na ostrovy u jihu Anglie.

Na přílivovém ostrůvku v Cornwallu se odehrává romantický příběh „Ostrov s vůní čerstvého chleba“ skotské autorky Jenny Colganové. Najdeme ho jak v KTN, tak v KDD. Škoda, že v našich knihovnách nejsou i další dvě jeho volná pokračování.

 

Když jsme se přemístili podél anglického pobřeží na východ, jižně od největšího jihoanglického přístavu Southamptonu jsme se ocitli na ostrově Wight.

Ten se stal jedním z útočišť lidí v apokalyptickém románu „Den Trifidů“ od Johna Wyndhama (1903-1969). Pokud si chcete přečíst, co nastalo po oslepnutí většiny obyvatel Británie a ovládnutí země podivnými „trojnožci“, sáhněte do KTN:

https://biblio.oui.technology/biblio/catalog/10077

 

Na ostrově Wight se v 60. letech 20. století odehrává milostný příběh švédského studenta a staršího anglického profesora – „Počkej na moře“ autorky Veroniky Opatřilové:

https://biblio.oui.technology/biblio/catalog/32430

 

A na ostrov míří také Jodie, hrdinka romantického příběhu autorky Carole Matthews – „Slunečné dny a mořský vánek“:

https://www.kdd.cz/file.php?id=45993

 

Nakonec jsme překonali jižním směrem Lamanšský průliv a navštívili Normanské ostrovy (anglicky Channel Islands), jediné britské území, které se za 2. světové války podařilo Němcům obsadit.

 

Na ostrově Guernsey žil ve vyhnanství v letech 1855 až 1870 francouzský spisovatel Victor Hugo. Ve městě St. Peter Port, v domě Hauteville House, napsal např. „Legendu věků“, část „Bídníků“, a román odehrávající se přímo na tomto ostrově – „Dělníci moře“.

https://www.kdd.cz/file.php?id=8826

[Dům dnes slouží jako muzeum a je zachován v podobě, v jaké ho Hugo sám zařídil.]

 

Jak se žilo na Guernsey během války a těsně po ní se dozvídáme v knize „Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů“. V interpretaci Hedy Čechové ji najdete v KTN:

https://biblio.oui.technology/biblio/catalog/19386

 

Ostrov Jersey jsme nemohli vynechat hlavně kvůli známému přírodovědci a spisovateli Geraldu Durrellovi (1925-1995). [Letos pěkně kulatá výročí!]

Popularitu mu získala kniha „O mé rodině a jiné zvířeně“ – příhody z pobytu na řeckém ostrově Korfu. [Také bychom tam mohli někdy příště zavítat.]

V roce 1959 na Jersey koupil a nechal přestavět zchátralý zámek. Vznikla zde škola se zaměřením na výuku ochrany zvířat a zoologická zahrada. Studovat sem jezdili ochránci zvířat z celého světa. Zoologická zahrada se stala námětem knihy „Zoo na zámku“:

https://biblio.oui.technology/biblio/catalog/27055

 

Nacházíme se nedaleko francouzského pobřeží, a tak náš příští virtuální pochod možná začneme ve Francii.

Teď ale nasedáme na kouzelný koberec a vracíme se domů. Jsou před námi Velikonoce, Týden vodicích psů, vycházky a výlety, při nichž se alespoň někteří z nás, virtuálních poutníků, setkají naživo.

A na to se těšíme nejvíc!

#VirtualniPochody

#LiterarniEvropou

 


Obrázky

„Děkujeme, Dášeňko, že jsi nás na té cestě doprovázela. Teď už utíkej za panem Čapkem a my taky půjdeme do svých pelíšků!“ Vyřizuje za všechny putující pejsky malá Rose před vinohradskou vilou bratří Čapků. „Děkujeme, Dášeňko, že jsi nás na té cestě doprovázela. Teď už utíkej za panem Čapkem a my taky půjdeme do svých pelíšků!“ Vyřizuje za všechny putující pejsky malá Rose před vinohradskou vilou bratří Čapků.
„Byl to prima výlet! Až zas bude nějaká výprava, určitě se mnou počítejte!“ Loučí se s kamarády fletík Viking. „Byl to prima výlet! Až zas bude nějaká výprava, určitě se mnou počítejte!“ Loučí se s kamarády fletík Viking.
„Víš, Perlo, viděli jsme spoustu památek, ale tady v Kutné Hoře se mi líbí víc!“ Mudruje Czerkézs před chrámem svaté Barbory. „Víš, Perlo, viděli jsme spoustu památek, ale tady v Kutné Hoře se mi líbí víc!“ Mudruje Czerkézs před chrámem svaté Barbory.
„Až z tebe bude opravdový vodicí pes, vezmeme tě na výpravu taky!“ Slibuje černý Hagrid malé blonďaté Josii. „Až z tebe bude opravdový vodicí pes, vezmeme tě na výpravu taky!“ Slibuje černý Hagrid malé blonďaté Josii.